Christe Jesu, spasiteli světa,

František Sušil

Christe Jesu, spasiteli světa, Christe Jesu, spasiteli světa,
 Zapěl jsem já tytýž písně hněvu; Rozčilť jsem se v nejvnitřnějším střevu, VidaVida, jak zběř na tě střely metá. Leč to byla svatá s hříchem střeta; Padla jiskra k chytlavému dřevu; A v těch hláskách horlivého zpěvu Tajila se jenom lásky přeta. Z lásky vzplála žáha mojí písně, Vypukly jí lásky jenom tísně; Avšak se i z toho tytýž kaji. Písně váznou, dechy se mi tají, Nechci déle při těch hněvech prodliť; Raděj půjdu za vrahy se modlit.

Kniha Růže a trní (1851)
Autor František Sušil