5. Ježíšek.

5. Ježíšek.
Božské dítě tuto spí, An zrak matky na něm dlí, Nad ním visnou nebešťané, Křídel šept jak zefyr vane. Který seraf poví nám, Jak jest svat snů Páně chrám? A kdož řekne o tom ráji, V němž se mátě Boží spájí? Leč co dítě za sny má? VizViz, jak oudy všemi hrá, VizViz, jak v citu těsných bolů Krápěje mu kanou dolů! Anjelů to patří zrak, Padá na ně těžký mrak. A ta máť! Svět míry nemá, Jak strast jme ji přeholemá. 14 Ó změň božské dítě, tvář, Přijmi na se jasnou zář! Již se vymkni snů těch pásce, Na matku se usměj v lásce. I jde úsměv z dítěte, Jak když zoře zakvete, A jak z jara jitro mladé Na matku se nebe klade. 15