5. Ježíšek.

František Sušil

Božské dítě tuto spí, An zrak matky na něm dlí, Nad ním visnou nebešťané, Křídel šept jak zefyr vane. Který seraf poví nám, Jak jest svat snů Páně chrám? A kdož řekne o tom ráji, V němž se mátě Boží spájí? Leč co dítě za sny má? Viz, jak oudy všemi hrá, Viz, jak v citu těsných bolů Krápěje mu kanou dolů! Anjelů to patří zrak, Padá na ně těžký mrak. A ta máť! Svět míry nemá, Jak strast jme ji přeholemá. Ó změň božské dítě, tvář, Přijmi na se jasnou zář! Již se vymkni snů těch pásce, Na matku se usměj v lásce. I jde úsměv z dítěte, Jak když zoře zakvete, A jak z jara jitro mladé Na matku se nebe klade.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

56. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TĚLO – KNIHA. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Ranní. (Stanislav Mráz)
  3. 8. Děva u trůnu. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. XVII. Anjelíno! dcero krásy, (Boleslav Jablonský)
  5. 3. Mocně svatá oučinkuje víra (František Jaroslav Vacek)
  6. Vánoce. (František Sušil)
  7. VI. TOUHA PO NEBI. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Znělka. (Vilém Ambrož)
  9. Sv. Anton Paduanský. (František Sušil)
  10. 8. Náděje. (František Sušil)