TĚLO – KNIHA.

Karel Dostál-Lutinov

Pohleď, synu, na své tělo, chrámem je, v němž trůní duch, VŠEMI tvory mluví tvůrce, i tvým TĚLEM mluví Bůh! Nejvýš sklenul smělé čelo, v němžto ROZUM přebývá jako vůdce, jako strážce, jako hvězda zářívá. Kolem trůnu panovníka SLUŽEBNÍKŮ stojí řad: Bystré oko, jemné ucho, čichu dar a chuť a hmat. V stínu rozumu se skrývá SRDCE, jemu poddané, schrána citů, tuh a vášní, jež co chvíli rozplane. Pod nohama těch dvou vládců žaludek se v práci chví, ještě hloub, až NEJNÍŽ dole ukrývá se pohlaví. Synu, čti jen ve svém těle, mravní zákon je v něm psán: Nad směsicí citů, pudů ROZUM nejvyšší buď pán!

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

369. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 5. Ježíšek. (František Sušil)
  2. 244. V kastalských kdo žídlách žízeň háší, (František Sušil)
  3. Kamení drahé. (František Sušil)
  4. 167. Znášli skrytý přetajemný tepot (František Sušil)
  5. Znělka. (Vilém Ambrož)
  6. Stříbro a zlato. (František Sušil)
  7. Dítě milé! Což jsi přeblažené! (František Sušil)
  8. Vánoce. (František Sušil)
  9. VEČERNÍ KLEKÁNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  10. 37. Toť kněz Páně! Jak mu svatá říza (František Sušil)