Vánoce.

František Sušil

Den přibyl vel jakovým nezastkví(Na) Nikdy ovzdušný se obor jaho(Na) Anlům nikdáž velebiť neno(Na) V říši nebes(Na) Syn Boží s věčným spolubytně s Otcem(Na) Moc vládnou blaže opustiv(Na) Slávy trůn stkvou u li uhostit(Na) Jal se ochudlých(Na) Jak se noc rdí přemilým runcem(Na) Jitro když vroucím ji retem po(Na) Takto tím hostem blaže nachem se(Na) Zastkvěla ze(Na) Však v nebes sídlech se duchů ješit(Na) Podjalať práznost ano jim pohaslo(Na) Slunko živ za jehož svitem jim(Na) Vzkvítala bláha(Na) Tu s nebes šin se berou zapustlých(Na) V údo plačném hledace na(Na) v nebes sídlech vysychá blahosti(Na) Bez ho žídlo(Na) Tož na betlémských na polích se octnou(Na) pak prahnouc uvidět se blíže(Na) Slíta k jeslem že neže matka(Na) te zříti(Na) I stanou zem zdive Chudé ty(Na) Jesle chlév nuz tako palác li(Na) Jesti přístoj k bytu veškerenstva(Na) Sloužiti králi(Na) ře jen bozská vycho s milostných(Na) ti s tváří s takovou neleskne(Na) Jasnotou slun se obor slacích(Na) Jednotu ře(Na) Tož koří s mys se ni v tajemstev(Na) Se snaží vniknouť hlubokou bezednu(Na) Leč naním zmože perutmi(Na) Strou si občej(Na) Čloče hříš Pokořil se z lásky(Na) K to Pán věč z tako že vniknouť(Na) V lásky ramnou hlubokosť chtě anděl(Na) Smrt u(Na) O pokoř s mys se celou u srdci(Na) Příbytek čis jemu dej dli v to(Na) Jak nebes zhlí na vodách se blankyt(Na) milostnost(Na)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

8. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEPOSKVRNĚNÁ. (František Kyselý)
  2. Červánky mladé osvěty (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. VELIKONOCE. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  4. 182. Byl to člověk! Byl muž pravý z Boha! (František Sušil)
  5. Zdvihám kypící rozjařených chův (Karel Havlíček Borovský)
  6. 5. Ježíšek. (František Sušil)
  7. Smrť sv. Školastiky. (Vilém Ambrož)
  8. IX. Stůj, o synu! napni zraky – (Boleslav Jablonský)
  9. 9. Jinoch a děva. (František Sušil)
  10. 95. Zdrávas kněžno, do té naší země, (František Sušil)