VI. TOUHA PO NEBI.

Jaroslav Vrchlický

Chce duše k bráně nebes výš a stoupá v sny, v tu blaha říš, ó kéž by sňalo jí to s očí ten božský závoj, smutku tíž! Ať nezmrzne v tom chladu světa, ó zahřejte ji láskou již! Však zmládne slastí vědouc, že nepadla marně v světa mříž, že našla moudrosti zdroj čistý, jim plnou z hlubin vznesla číš. Jí vše a jedno jesti moudrost pro věčné časy, Bože, víš!

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

161. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 37. Toť kněz Páně! Jak mu svatá říza (František Sušil)
  2. 8. Náděje. (František Sušil)
  3. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  4. Tré hlasů. (Vilém Ambrož)
  5. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  6. Povzdech. (E. Antonowicz)
  7. 83. Ráj. (František Sušil)
  8. Samota. (František Sušil)
  9. 49. Dřímota. (František Sušil)
  10. 42. Maria. (František Sušil)