Samota.

František Sušil

Samoto ty svatá léku pro člověka(T6f) Dychtivě duch na tě hlukem umdlý čeká(T6f) V porobu ho jímá svět svou vládou lichou(T6f) A ty zvůli vracíš zas mu berlou tichou(T6f) Tu se s světem žehná v sobě uzavírá(T6f) K světla všeho dárci roztouženě zírá(T6f) Nice se mu klaní v nitro své ho vítá(T6f) V oběť líbou jemu celého se skýtá(T6f) A Pán světla hledí k oběti té s láskou(T6f) A ji zasvěcuje milosti své páskou(T6f) Tož k té duší schodí stánek si v ní volí(T6f) A co s přítelkyní důvěrně s ní stolí(T6f) S besedou svou sladkou nebe své jí nese(T6f) A ta duše svatá v rajském tone plese(T6f) Slasti nebes ssaje na vše zapomíná(T6f) K Pánu zahořuje ohněm serafína(T6f) Přeblažená duše jenž tím ohněm plane(T6f) Jejíž středem čistým jen Pán nebes mane(T6f) Jenž se k němu toulí jako k matce dítě(T6f) Jako chodec bludný touží po úsvítě(T6f) Duše moje drahá proč předc nemáš dosti(T6f) Když Pán nebes věčný u tebe se vhostí(T6f) Proč tvůj tlukot ještě jiných věcí žádá(T6f) Což se v Bohu blahost všecka nezakládá(T6f) Nejsiliž ty milou Hospodina dcerou(T6f) Zdobnou z jeho lásky zdobou tisícerou(T6f) Pro sebe on stvořil na počátku tebe(T6f) Proč chceš hledať ještě jinakého nebe(T6f) Jiného však není leč jest všady peklo(T6f) To by tebe jistě do svých strastí smeklo(T6f) Oddej se již Bohu dej mu celou vládu(T6f) Nemívej Bůh v tobě se světem již vádu(T6f) Svět ten marný zhyne se vší slávou svojí(T6f) Jen kdo v Bohu vkotven věčně pevně stojí(T6f)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

123. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 37. Toť kněz Páně! Jak mu svatá říza (František Sušil)
  2. 2. Pěj jen dále, pěj jen moje duše, (František Sušil)
  3. Tré hlasů. (Vilém Ambrož)
  4. 76. Pobudka. (František Sušil)
  5. VI. TOUHA PO NEBI. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 150. Slávy’s nabyl po hlučivém světě, (František Sušil)
  7. SPEKTRUM. (František Kyselý)
  8. Nepromluvné přírodě ty knězem (František Sušil)
  9. 28. Pravá zbožnost – páseň přepodivná, (František Sušil)
  10. 52. Neslyšte ho! Zatkněte si uši, (František Sušil)