43. Napomínka.

František Sušil

43. Napomínka.
O srdce, umysli jen sobě, Dej výhost převšeliké zlobě A nezavaluj samo cestu Si k nadnebeské bláhy městu. Aj Bůh ti blaho všechno dává, On tebe k sobě očekává, On vazbou lásky táhne tebetebe, Chce darovať své tobě nebe. Hlas jeho mluví tobě sladcesladce, Jak pěstoty jdou z ústou matce, Sbor anjelů kol tebe stojí A napájí tě v nebes zdroji. On stará se ti o balsámybalsámy, By zhojily se tvoje šrámy, On dává od svých nebešťanů Ti kanouť na zem živnou manu. Ó přestaň bloudiť, vinviň se k Bohu, Vol růži raděj místo hlohu, Již lásku Boží k sobě schyluj A místo smrti život miluj. 69

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil