45. Hrob.

František Sušil

45. Hrob.
Zde dřímá drahý přítel náš, Ten kříž tu vede nad ním stráž, A svědčísvědčí, v kom svou veškeru Měl víru, láskulásku, důvěru. Ty lípy sám on vysázel, V nich v modlitbách se procházel; Tož na jeho se chýlí hrob Jsouc pamětlivy jeho stop. Slyš líp těch žalostivý šumšum, To vzlykot toužebných jest dum, V něm s nimi celé okolí Své žalopísně hlaholí. Aj růže kvetou k ozdobě Mu s lílijemi na hrobě, V nich v podobizně bleskotá Se obraz jeho života. 71 TiTi, ježto v Christu obrodil A k vodám spásy provodil, Mu vsadili to v okoluokolu, By ctili jeho mrtvolu. Ó Tomáši, jen svlek a krov Tvé duše chová tento rov, Tvůj mezi námi žije duchduch, Buď milostiv mu dobrý Bůh. 72