45. Hrob.

František Sušil

Zde dřímá drahý přítel náš, Ten kříž tu vede nad ním stráž, A svědčí, v kom svou veškeru Měl víru, lásku, důvěru. Ty lípy sám on vysázel, V nich v modlitbách se procházel; Tož na jeho se chýlí hrob Jsouc pamětlivy jeho stop. Slyš líp těch žalostivý šum, To vzlykot toužebných jest dum, V něm s nimi celé okolí Své žalopísně hlaholí. Aj růže kvetou k ozdobě Mu s lílijemi na hrobě, V nich v podobizně bleskotá Se obraz jeho života. Ti, ježto v Christu obrodil A k vodám spásy provodil, Mu vsadili to v okolu, By ctili jeho mrtvolu. Ó Tomáši, jen svlek a krov Tvé duše chová tento rov, Tvůj mezi námi žije duch, Buď milostiv mu dobrý Bůh.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

133. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 31. Ze svízelů druhdy u pohanů (František Sušil)
  2. 3. Mocně svatá oučinkuje víra (František Jaroslav Vacek)
  3. X. Lásko, z tvého trůnu prajasnosti (Václav Pok Poděbradský)
  4. Znělka. (Vilém Ambrož)
  5. Nemělo to být. (Jaroslav Martinec)
  6. 24. Žíří vrchol na posvátném Nebu; (František Sušil)
  7. 12. Chrám Páně. (František Sušil)
  8. Srdce Páně. (Vilém Ambrož)
  9. 161. OItář v chrámu, totě domov pro mne, (František Sušil)
  10. Kdož jest Plato? Včela slastí jatá (František Sušil)