X. Lásko, z tvého trůnu prajasnosti

Václav Pok Poděbradský

Lásko, z tvého trůnu prajasnosti osvětiž mne plání tvého zář, nádechem svým poceluj mou tvář, proniknouc mě svojí panenskostí. Takto uvnaděn tvou milostností předstoupit chci pravdy před oltář, bych jej smetí sprostil, kterým lhář drze špiní ten stan velebnosti. A očistiv archu věčné smluvy, kterouž nebe s zemí zavřelo, k bratřím půjdu svaté na námluvy. A tu první slovo mé k nim bude: „Lidstvo, lásku, již jsi zapřelo, poznej přec a plň již vždy a všude!“

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

351. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 12. Chrám Páně. (František Sušil)
  2. 180. Svatý Pavle, ty má věčná chválo, (František Sušil)
  3. 161. OItář v chrámu, totě domov pro mne, (František Sušil)
  4. Srdce Páně. (Vilém Ambrož)
  5. SLINA (Xaver Dvořák)
  6. Lásko svatá, jenžto bydlíš v nebi, (František Sušil)
  7. MODLI SE ZA MNE. (Josef Václav Sládek)
  8. Anděl strážce. (Anna Vlastimila Růžičková)
  9. XVII. Anjelíno! dcero krásy, (Boleslav Jablonský)
  10. Dítě milé! Což jsi přeblažené! (František Sušil)