47. Píseň kovkopů.

František Sušil

Chop se každý úkolu V temném tomto údolu. S chutí se děj práce, Dokoná se krátce. Každý kopej, kutej, lam Stříbro, zlato, drahokam, Z práce prázné stesku Nabývá kov lesku. Kdož tak pánem jako my? Kdo zná země průlomy? Kdož hloub její měří? Komu tma se šeří? Naše choť jest syrá zem, Jako k svatbě do ní jdem, V roucho šeré mhouly S láskou se k nám toulí. Ramena k nám vystírá, Poklady nám otvírá, Dí nám v milém vděku Divy dávných věků. Kdež jest král a královna, Jenžto se nám vyrovná? Lesk, v němž král se blýská, Z našich rukou trýská. Tedy se v tom údolu Chutě mějme k úkolu, Blažná naše práce Dokoná se v krátce.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

206. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zemník. (Adolf Heyduk)
  2. DUCHCOV (František Cajthaml-Liberté)
  3. Píseň horníkova. (Augustin Eugen Mužík)
  4. IV. Co vzal nám kdo, co zašlapal nám v bláto, (Josef Václav Sládek)
  5. Žalm života. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Kůň z Hory. (Josef Jungmann)
  7. PŘED ZÁPISEM (Josef František Karas)
  8. PÍSKAŘI. (Pavla Maternová)
  9. SAMOTA. (Jan Opolský)
  10. Zpěv přísných slepců. (Stanislav Mráz)