58. Konec tisícleté památky 1863.

František Sušil

58. Konec tisícleté památky 1863.
Aj proslavený onen rok Již stavuje svůj blahý krok, A s velebného sstoupá trůnutrůnu, By ve věčnosti skryl se lůnu. O blahý reku prodli přec, A ještě dary v pout nám mec, Ba ubydli se věčně s námi, A vystav si tu věčné chrámy. Aj vyjasňuje vlídně zrak, Jme rukou berlu, moci znak, Zda v pravdě ujme u nás sídlo A otevře nám bláhy žídlo? Ach předce jen se ubírá, Leč pokladnu svou otvírá, A odkládaje již již nohu Slast s oběžného line rohu. O mocnáři to tvoje čest, To korunakoruna, to vavřín jest, A potomkové v pozdní době Zpěv slávy budou housti tobě. 92

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil