58. Konec tisícleté památky 1863.

František Sušil

Aj proslavený onen rok Již stavuje svůj blahý krok, A s velebného sstoupá trůnu, By ve věčnosti skryl se lůnu. O blahý reku prodli přec, A ještě dary v pout nám mec, Ba ubydli se věčně s námi, A vystav si tu věčné chrámy. Aj vyjasňuje vlídně zrak, Jme rukou berlu, moci znak, Zda v pravdě ujme u nás sídlo A otevře nám bláhy žídlo? Ach předce jen se ubírá, Leč pokladnu svou otvírá, A odkládaje již již nohu Slast s oběžného line rohu. O mocnáři to tvoje čest, To koruna, to vavřín jest, A potomkové v pozdní době Zpěv slávy budou housti tobě.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

115. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 80. Kapla. (František Sušil)
  2. Do Palestiny. (František Sušil)
  3. 22. Vrah. (František Sušil)
  4. Předlouho tíží osudův nás ruka, (Jan Neruda)
  5. Po požehnání. (E. Antonowicz)
  6. Podávají nám teď plihé mláto (František Sušil)
  7. 83. Ráj. (František Sušil)
  8. Života tajné úkony (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. X. Lásko, z tvého trůnu prajasnosti (Václav Pok Poděbradský)
  10. O jaro věčné úrody, (Jiljí Vratislav Jahn)