O jaro věčné úrody,

Jiljí Vratislav Jahn

O jaro věčné úrody, o mocné jaro Boží, kdy ruka tvá pak nových sil v přírodu, v národ vloží? Kdy osvěží nás divoce tvůj dech životodárný, kdy z mrákot pustých vyvolá den skutků bujný, parný? Čekáme v slzách příchod tvůj, vztek naše květy láme, ze všad zní posměch jízlivý, že marně, marně ždáme. O přijď již, jaro vítězné, ať kouzlem tvojích vděků vyhyne v lidu zpomínka předlouhých, žalných věků.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

475. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Znělka. (Vilém Ambrož)
  2. 22. Vzdávání díků. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. Do Palestiny. (František Sušil)
  4. Duchu světa sláva! (Alexandr Balcárek)
  5. Vrstevníkům. (Adolf Heyduk)
  6. 80. Kapla. (František Sušil)
  7. 214. Sníh zemi okrývá, uprchá v hruď síla životná; (František Sušil)
  8. Velkonoc. (František Sušil)
  9. LIDSTVA MYŠLÉNKY. (Václav Jaromír Picek)
  10. Nepromluvné přírodě ty knězem (František Sušil)