68. Slavík.

František Sušil

68. Slavík.
O slavíčku, ó ptáčku můj Kdo dal ti tento hlásek tvůj, Jenž nám tak sladko v ucho jde A duši celou slastmi jme? Kdo šíji tvou tak utvořil, V tě souzvuk světa ponořil, Že ducha zcela proniká A v něm svět citů odmyká? Kdo v háj ti jíti poručil A kouzlům sladkým naučil? Kdo z proudu nebes o máji Tvé milozvuky napájí? ZjevZjev, kastalský kdež jde ten proud, I dám se já též popro něj v pout, Snad píseň má též osladne a kouzlem ráje ovnadne. 107