68. Slavík.

František Sušil

O slavíčku, ó ptáčku můj Kdo dal ti tento hlásek tvůj, Jenž nám tak sladko v ucho jde A duši celou slastmi jme? Kdo šíji tvou tak utvořil, V tě souzvuk světa ponořil, Že ducha zcela proniká A v něm svět citů odmyká? Kdo v háj ti jíti poručil A kouzlům sladkým naučil? Kdo z proudu nebes o máji Tvé milozvuky napájí? Zjev, kastalský kdež jde ten proud, I dám se já též pro něj v pout, Snad píseň má též osladne a kouzlem ráje ovnadne.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

192. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 148. Jaká kouzla v sobě hudba chová! (František Sušil)
  2. K HOSPODINU. (Václav Jaromír Picek)
  3. Bůh tě žehnej. (Adolf Heyduk)
  4. JINÁ PÍSEŇ DÍTĚTI. (Josef Václav Sládek)
  5. Ptáčata. (Eliška Krásnohorská)
  6. Jednání čtvrté. (Jindřich Böhm)
  7. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  8. Boleslavu Jablonskému. (Rudolf Pokorný)
  9. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  10. XIX. S ní milá mi chůzka bývá (František Ladislav Čelakovský)