148. Jaká kouzla v sobě hudba chová!

František Sušil

Jaká kouzla v sobě hudba chová! V ní nám slavík sladce klokotá, Vánek z ráje nám v ní šepotá, Lidská mysl v moři slastí plová. Tuto se v ní rachot hromů snová, Vodopádů hluk v ní troskotá, Skála puká, blesk v ní mihotá, Radost plesá, pláče bol, lká vdova. Odkaz jest to z blahé rájské chvíle, Řeč to světa, souzvuk všeho tvoru, Těcha v smutku, ostraba to v díle. Znám však hudbu, jenž tu vede horu, Jenžto slastí Božímu jest uchu; Mravný souhlas jest to lidských duchů.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

650. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 68. Slavík. (František Sušil)
  2. Varoň. (Antal Stašek)
  3. K HOSPODINU. (Václav Jaromír Picek)
  4. XIX. S ní milá mi chůzka bývá (František Ladislav Čelakovský)
  5. 5. Počátek jara. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo! (Boleslav Jablonský)
  7. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  8. 38. Omladnutí. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  10. XXXVII. Dnes do skoku a do písničky! (Vítězslav Hálek)