79. Zpěv.

František Sušil

Kdož tam písně pějí v nesnosném vedru horoucím? Ptactvo mlčí, kvítí prahne, mře v žízni chotár. Ten jich zpěv po horách a dolích se mohutně ozývá, Jak když rozléhá mocně hromův se hukot. Toť zpěv poutníků! Nečijí oni svízelů vedra, An hárá v ňádrech víc vnitrný jim oheň. Nuž poutníci milí, počkejtež na mne maličko, Já též k Matce Boží žáry ty lásky čiji. S vámi tu pouť vykonám, máteř budu chváliti s vámi, S vámi chci jí oltář žertvami lásky zdobiť. Tak se její sladké nabažím dost lásky mateřské, Tak ráj v ňádru blahém odnesu šťastně domů.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

312. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 2. Já, já hrám si na školáka. (Jan Karafiát)
  2. České řeky. (Matěj Havelka)
  3. Zpěv. (Simeon Karel Macháček)
  4. Tažní ptáci. (Vilém Ambrož)
  5. NELAJTE PÍSNÍM! (Karel Sabina)
  6. Slyšíš-li tam zpěv ten z vinohradu, (František Sušil)
  7. 84. Buď básník orlem, jenž vznáší k blankytu křídla, (František Sušil)
  8. 1. Ideálů Říše. (František Palacký)
  9. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  10. Má kde vlast? (Jan z Hvězdy)