79. Zpěv.

František Sušil

79. Zpěv.
Kdož tam písně pějí v nesnosném vedru horoucím? Ptactvo mlčí, kvítí prahne, mře v žízni chotár. Ten jich zpěv po horách a dolích se mohutně ozývá, Jak když rozléhá mocně hromův se hukot. Toť zpěv poutníků! Nečijí oni svízelů vedra, An hárá v ňádrech víc vnitrný jim oheň. Nuž poutníci milí, počkejtež na mne maličko, Já též k Matce Boží žáry ty lásky čiji. S vámi tu pouť vykonám, máteř budu chváliti s vámi, S vámi chci jí oltář žertvami lásky zdobiť. Tak se její sladké nabažím dost lásky mateřské, Tak ráj v ňádru blahém odnesu šťastně domů. 121

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil