4. Mně se pokoř, žádá české řeči v pýše německá.

František Sušil

Mně se pokoř, žádá české řeči v pýše německá. Dí ona jí: Řeckým až naučíš se chorům. Jim tedy uč se zatím a mně již předc poklidu popřej, Bych svou krásu zrakům tvým směle mohla jeviť. Pak vyznáš sama o mně světům: Tak sličně si vésti Já neumím, do své již mne ty přijmi školy.“

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

167. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 191. Navštívení krátké dovolte mi (Jan Kollár)
  2. 84. Jako lípa, jenž se ve chrastině; (Jan Kollár)
  3. 516. A vás jaká, Miloto, sem z Dědic (Jan Kollár)
  4. 153. Nazejtří když slunce blesky v dcerku (Jan Kollár)
  5. Mezi zn. 113. a 114. Ty, co Jenu ovlažuješ, říčko, (Jan Kollár)
  6. 476. K rozkošným sem přišla nyní tyncům, (Jan Kollár)
  7. 614. Tak hle známost krátkou ale jistou (Jan Kollár)
  8. 218. U pomezí, když sem z vozu zkročil, (Jan Kollár)
  9. 17. Jako chodí opuštěná mati, (Jan Kollár)
  10. 383. Všecky za mnou neřesti se vlekou (Jan Kollár)