81. Když je jasen blankyt, dává nebe dvojně se zříti,

František Sušil

81.
Když je jasen blankyt, dává nebe dvojně sose zříti, Když je jasen blankyt, dává nebe dvojně sose zříti,
 An na čirých obraz svůj také píše vodách, 184 Leč když vznikne tmavá na blankytě bouře nebeském, Hned ztrácí krásné jí obojí se nebe. Tak duše prostočirá dvojné nebe pěstuje v sobě, Ve mravu jedno svatém, v osladě čáky druhé. Leč když hruď dá ovládnout od bouře se vášně, Tou bouří zakalí v ní obojí se nebe.

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil