81. Když je jasen blankyt, dává nebe dvojně se zříti,

František Sušil

Když je jasen blankyt, dává nebe dvojně se zříti, An na čirých obraz svůj také píše vodách, Leč když vznikne tmavá na blankytě bouře nebeském, Hned ztrácí krásné jí obojí se nebe. Tak duše prostočirá dvojné nebe pěstuje v sobě, Ve mravu jedno svatém, v osladě čáky druhé. Leč když hruď dá ovládnout od bouře se vášně, Tou bouří zakalí v ní obojí se nebe.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

220. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 4. Slavěna. (František Palacký)
  2. VANDA. (Otakar Červinka)
  3. 5. Obraz Panny Marie. (František Sušil)
  4. 19. Změna. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. 130. Jako rajští snové (Eduard Just)
  6. Na její oči. (Josef Wenzig)
  7. BOUŘE. (Václav Věnceslav Ráb)
  8. Orel. (Josef Václav Frič)
  9. Poslání. (Václav Antonín Crha)
  10. Nevděčná. (Jaroslav Martinec)