110. Příroda ostává ve svém běhu vezdy si stejna,

František Sušil

110.
Příroda ostává ve svém běhu vezdy si stejna, Příroda ostává ve svém běhu vezdy si stejna,
Člověcká napořád svěhne a mladne mysl. Tož člověk vždy mocí větší na přírodu vráží, Avšak předc pod moc přírody často padá. Kdož z těch nesnází vyprostiti platně ho může? Jen nadpřírodné příroda vlády slyší.

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil