135. Calderon.

František Sušil

V tom skvělém sále veškera Se pojí skvostu nádhera; Dle páně mocných rozkazů Hned rodí svět se obrazů; Ta tužba, co ho proniká, Ta kouzlem ráje odmyká; A všady valně divný lesk Se do života leje stezk, Až v sladké vůně oblaku Duch ocítá se v omraku. Řeč jeho sama hudba jest, V něm proudí poesie tresť. To jedno hruď zle ubodá, Že nevládne v něm svoboda.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

145. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXII. Všemohoucnost Božská. (Josef Hubert Tichý)
  2. III. Mozart. (Václav Pok Poděbradský)
  3. OSUD (Zikmund Winter)
  4. Velkonoc. (František Sušil)
  5. Advent. (Vilém Ambrož)
  6. 42. Maria. (František Sušil)
  7. Panna. (František Sušil)
  8. 8. Náděje. (František Sušil)
  9. Srdce lidské – ostruněná lyra; (František Sušil)
  10. 2. Pěj jen dále, pěj jen moje duše, (František Sušil)