219. Vesnice, jenžto nemá v svém prostředu chrámu, je rovna

František Sušil

Vesnice, jenžto nemá v svém prostředu chrámu, je rovna Člověku, jenž ve své hlavě zbaven je očí. Avšak chrám, kde chybí oltář, útrobě se rovná, Jíž z prostředku živé odňato srdce bylo.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

507. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 90. Kterak nemá oko pláče roniť, (František Sušil)
  2. 74. Aj jak v chrámě svaté na sklech se tu vleptaly tinty! (František Sušil)
  3. Jeremiji, proroku ty Páně, (František Sušil)
  4. 41. Stoiky zde hlasně slaví trouba, (František Sušil)
  5. HOD (Xaver Dvořák)
  6. Nápis na hrobě alumna. (František Sušil)
  7. Říme! O ty město veleslavné, (František Sušil)
  8. 24. Žíří vrchol na posvátném Nebu; (František Sušil)
  9. 37. Toť kněz Páně! Jak mu svatá říza (František Sušil)
  10. 7. „Darmo srdce něžná doufajíce (František Ladislav Čelakovský)