Jeremiji, proroku ty Páně,

František Sušil

Jeremiji, proroku ty Páně, Jenžto sedě druhdy na rumu, Usedavou pěje zádumu Ulevoval's srdce svého ráně! Sejdi malou chvíli s nebes báně, V rozjímání postaň na chlumu, Viz, jak lid dav výhost rozumu Počíná si jako divá káně. Ale nechoď! Jalo by tě hoře, Rána tvá by obolela z nova, Strázeň tvá by prohlubla jak moře. Ostaniž tam v komnatě všech slastí, A mně jenom zapůjč svého slova, Abych hlasně plakal nade vlastí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

55. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O beránku, Christe, pasče, choti, (František Sušil)
  2. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  3. Advent. (Vilém Ambrož)
  4. Sv. Gregor Vel. (František Sušil)
  5. 70. Neuzavírejte srdcí. (František Zdobnický)
  6. Nepromluvné přírodě ty knězem (František Sušil)
  7. 76. Pobudka. (František Sušil)
  8. 182. Byl to člověk! Byl muž pravý z Boha! (František Sušil)
  9. HVĚZDIČKY. (Rudolf Pokorný)
  10. K nastoupení Jeho Milosti nejd. Dr. Františka Sal. Bauera na prestol biskupský v Brně. (Vilém Ambrož)