234. Když hoře nastává, ve hloub jeho srdce netápěj,

František Sušil

234.
Když hoře nastává, ve hloub jeho srdce netápěj, Když hoře nastává, ve hloub jeho srdce netápěj,
Leč jak loď na vlnách nes hladinou se jeho, Tehdy žalost vzniklá z tvé útroby záhy vymizne, Tak moře odmývá čerchy na písku břehu.

Kniha Smíšené básně (in Nové básně Františka Sušila, díl 2) (1870)
Autor František Sušil