234. Když hoře nastává, ve hloub jeho srdce netápěj,

František Sušil

Když hoře nastává, ve hloub jeho srdce netápěj, Leč jak loď na vlnách nes hladinou se jeho, Tehdy žalost vzniklá z tvé útroby záhy vymizne, Tak moře odmývá čerchy na písku břehu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

706. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEN USNI TIŠE. (Josef Václav Sládek)
  2. Přítěž. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Srdce a moře. (Augustin Eugen Mužík)
  4. 385. Co člověk v žití žalu má, co hoře! (Adolf Heyduk)
  5. MRTVÁ ZÁTOKA (František Serafínský Procházka)
  6. 400. Žal velký vždy až v rakev s námi spěje; (Adolf Heyduk)
  7. Srdce, moje srdce, (Rudolf Mayer)
  8. Jaká náhlá přeměna! ( H. Uden)
  9. Píseň rybářky. (Josef Václav Frič)
  10. CO JEST ČLOVĚK. (Václav Jaromír Picek)