MRTVÁ ZÁTOKA

František Serafínský Procházka

V klín břehů protáhla se lačná(J4f) strž balvanů jí k moři brání(J4f) Stín vrhnou do ní mračna(J3f) v svém putování(J2f) Bez vrásek v hlati zrcadla(J4m) tkví mrtvě zapadlá(J3m) Vrak lodi pozvolna tam ztlívá(J4f) trup stěžně na písku se drolí(J4f) samota příliš tklivá(J3f) až srdce bolí(J2f) Neb žilo se tu chtivě kdys(J4m) a zazníval povel čís(J3m) Loď kamsi chtěla v říše nové(J4f) dmul do plachtoví bystře vánek(J4f) tu rodili se snové(J3f) než jal vše spánek(J2f) než přestalo co žilo žít(J4m) a nastal smrti klid(J3m) Dlím skloněn nad hladinou v snění(J4f) ve změti ráhen travka razí(J4f) co zřím mně cizo není(J3f) a v srdci mrazí(J2f) Vím kde spí mrtvá zátoka(J4m) jak propast hluboká(J3m) Kde stěžně tyčily se vůle(J4f) kde vzletů plachtoví se dulo(J4f) vše zpřeráženo v půle(J3f) dřív než se plulo(J2f) Kde vlajek jasný plamen vlál(J4m) v dál nesen býti ždál(J3m) Kde rujně kypělo a vřelo(J4f) kde u ohňů se ruce tiskly(J4f) kde klad a lad vše mělo(J3f) kde děje tryskly(J2f) a byla výška oblaků(J4m) k nim touha ve zraku(J3m) Kde plochy jezer prudce čeřil(J4f) březnový vichor do skal buše(J4f) kde člověk ještě věřil(J3f) v čest krásné duše(J2f) Nic S útesu pták černý ční(J4m) jak balvan smuteční(J3m) Blyštivým okem po zátoce(J4f) však slídí kde co žíti baží(J4f) prokletý hlídač krotce(J3f) se zdáti snaží(J2f) Je nedostižný vysoký(J4m) pán mrtvé zátoky(J3m) Zchvatitel mužů spáry svými(J4f) nejlepších mužů na postupu(J4f) a zpychlý staletími(J3f) úkladných lupů(J2f) Zlý šum se ze dna ozývá(J4m) jak vzpoura hrozivá(J3m)

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

201. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Plavec. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Srdce a moře. (Augustin Eugen Mužík)
  3. OD BŘEHŮ ŽITÍ K BŘEHŮM ZAPOMNĚNÍ... (Bohdan Kaminský)
  4. Plavba. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. ŽENÁM DOBY NAŠÍ. (Eliška Krásnohorská)
  6. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  7. CO JEST ČLOVĚK. (Václav Jaromír Picek)
  8. VII. Loď v mlhy jde, a nikde konce není, (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Zachránění. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DVĚ NÁRODNÍ PÍSNĚ PORTUGALSKÉ. (Jaroslav Vrchlický)