9. Pořád snášej příkrou zlobu sudby,

František Sušil

Pořád snášej příkrou zlobu sudby, Snášej pořád její hněv a žluč, V útrap skřipcech pořáde se muč, Nejsou věčny ty zlé srdce trudby. Došly druhdy Ulyssovy bludby, Vezme Bůh tě opět na náruč, Znova vzroste vymýtěná kluč, Skřipot sudby změní se v slast hudby. Takou těchou těší nebe duši, Když ji strozí svízelové kruší! Překrásná to bláhy lidská perla! Leč plá ještě krásnější nám berla, Že Pán sám dal v propast bolů sebe, To v hruď bídě celé nese nebe.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

61. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Skály. (Herma Pilbauerová)
  2. PÍSEŇ V HORÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  3. U lože dlouho trpící. (Augustin Eugen Mužík)
  4. ŽAL. (Adolf Brabec)
  5. SESAĎTE BOHA... (František Serafínský Procházka)
  6. STELLA Z DVORNÍHO PIVOVARU (Božena Benešová)
  7. Mým dětem. (Josef Pachmayer)
  8. 36. Napomenutí. (František Sušil)
  9. AŤ HNU SE KAM CHCI (Antonín Sova)
  10. Kariatyda. (Bohdan Kaminský)