12. Věda nyní – starodávný Títán,

František Sušil

Věda nyní – starodávný Títán, Jenžto v hrdém pýchy záchvatu Pro světlo šel v nebes komnatu, Jehož zdroj byl samým bohům skýtán. Sešed na zem s radostí byl vítán, Avšak ve zlém sudby obratu V žeru káně snášel odplatu, A bič na něj strohých muk byl splítán. Kdož jsi vědec, oheň s nebe snímej, Vznět mu třímej a naň mocně dýmej, Cti však řád, jenž Bohem ustanoven. Bývej raděj Heraklovi roven, Tu zlou káni prostřel v samém středu, A smiř s Bohem vzdorovitou vědu.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

223. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. Mrak revalage svatou dšti již mannu... (Stanislav Mráz)
  4. Píseň umělcova. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Po lektuře divanu Jehudy Haleviho. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 190. Nevinnost. (Jan Petr Jordan)
  7. None (Stanislav Mráz)
  8. 26. Tenby vtipu zradil ochabělost, (Jan Kollár)
  9. Na Sněžce. (Emanuel Miřiovský)
  10. Osa. (Jaroslav Vrchlický)