12. Věda nyní – starodávný Títán,

František Sušil

12.
Věda nyní – starodávný Títán,
Věda nyní – starodávný Títán,
Jenžto v hrdém pýchy záchvatu Pro světlo šel v nebes komnatu, Jehož zdroj byl samým bohům skýtán.
Sešed na zem s radostí byl vítán, Avšak ve zlém sudby obratu V žeru káně snášel odplatu, A bič na něj strohých muk byl splítán. Kdož jsi vědec, oheň s nebe snímej, Vznět mu třímej a naň mocně dýmej, Cti však řád, jenž Bohem ustanoven. Bývej raděj Heraklovi roven, Tu zlou káni prostřel v samém středu, A smiř s Bohem vzdorovitou vědu. 16