17. Proč chceš pořád na svůj život rydať,

František Sušil

17.
Proč chceš pořád na svůj život rydať,
Proč chceš pořád na svůj život rydať,
Že tě trápí v temné šatlavě Zlostný osud ke své zábavě, A tě nechce na svobodu vydať?
Zdali hodláš tím svým rydem přidať S loket jeden ke své postavě? Sčerná-li vlas šedý na hlavě, Když naň budeš zlořečení kydať? Není život smutnou temnicí, Aby člověk ve zdích jejích truchlel, A tam bídně v beznaději stuchlel. Cvičištěm jest nebes dědici; V čilejší kdo harcuje tu láscelásce, K bytelnější dostane se částce. 21