29. Božský úkol vychování dítek;

František Sušil

29.
Božský úkol vychování dítek; Božský úkol vychování dítek;
 Kdo to břímě béře na svou plec, Z duší mladých všechnu zlobu svlec, By se sličně rozvil duše svítek. Poslouchati uč je bez namítek, Nezavírej však jich duše v klec, Ukaž, že jsi pravý umělec, Ráj v nich vyveď plný božských kvítek. Veď si moudře, ale veď si rázně, Čarovné tu užij hole – kázně; Kdož jí zhrdázhrdá, mění se mu v hada. Kdož jí vládne, jak chce Boží rada, Ten ji uzří jak kdys Aron kvésti A plod sladký k spáse duší nésti. 33

Kniha Zpěvy a hněvy (in Nové básně Františka Sušila, díl 1) (1869)
Autor František Sušil