41. Stoiky zde hlasně slaví trouba,

František Sušil

41.
Stoiky zde hlasně slaví trouba,
Stoiky zde hlasně slaví trouba,
Zdobí je všech cností zásobou, Cnost prý jen jim byla ozdobou, Vášní zlých prý netkla se jich zhouba.
Jsou prý lidské společnosti chlouba, Vítězové pletskoupleťskou nad mdlobou, Bohové jsou s lidskou podobou, A jak dál duch ještě o nich hloubá. Měli ovšem mohútného ducha, Avšak blaha nedostihli rouna, Aniž našli prsten Šalomouna. Pust sad jejich, niva byla sucha, Duše zimna, hruď jich k lásce hlucha, Cnost jich marna, berla jejich krucha. 45