75. Znáš tu dvojeť, jenž když máť tě zrodí,

František Sušil

75.
Znáš tu dvojeť, jenž když máť tě zrodí,
Znáš tu dvojeť, jenž když máť tě zrodí,
V chatrný ten obyt, člověče, Hned jak stín se k tobě přivleče, A ztad s tebou neustále chodí?
Z nich ti jeden druhdy zalahodí, Druhý tobě strojí pomeče, Až tě odtad s mocí vyvleče, Aniž tebe někdo vysvobodí. Smrt a život za dne za noci Od porodu jsou ti průvodci, A se derou o tě otroka. VizižViziž, ať smrt tebe nezloká, Ukoj ji, sprostsprosť duši všechněch křivot, Takto věčný pojme tebe život. 79