79. Srdce lidské – jaký stroj to malý!

František Sušil

79.
Srdce lidské – jaký stroj to malý!
Srdce lidské – jaký stroj to malý!
Malý prostor v těle zajímá. DívliDívli, že si jeho nevšímá Svět ten objemem tak neskonalý?
Na malý pak úd ten všemi valy, Se stran všechněch, z příma z nepříma Divých vášní příboj zahřímá Ztroskotať je o příkré chtě skalí. I tak splaská a tak více svraská, Zdá se, že již musí vymiznouť, A v sám vzduch se pouhý rozpliznouť. V mále svém však předc svět všechen laská, A své žádby takto vede směle, Že jen Bůh můž naplnit je celé! 83