81. Věstci polští – zanícená kráska,

František Sušil

81.
Věstci polští – zanícená kráska,
Věstci polští – zanícená kráska,
Která zjevy sladkých pěstot ždá, Z jejíž hrudi oheň pořád plá, Jasný oheň – vroucná k vlasti láska.
Tato láska – čarovná to páska, Ježto všude mocná kouzla tká, A ty zvuky, jež jich lyra hrá, Hvězdných světů lichotivá hláska. Avšak ruhot zní v té vaší písni; Stožnujete v bolů svojich tísni Vlast svou s církví, s Christem samy sebe. Takým písněm nepožehná nebe. Pomněte, že na rouhavé zpěvy Nebe můž jen vylévati hněvy. 85