94. Z cizých krajin přibyla k nám kněžna;

František Sušil

94.
Z cizých krajin přibyla k nám kněžna;
Z cizých krajin přibyla k nám kněžna;
Nebešťanův měla povahu, Dobrodiní chudým v oblahu Rozsívala její ruka něžná.
Nebyla to dobrodiní běžná; U chudobných dlela u prahů, Dětem byla anjel v ostrahu, Ze skal tvrdých zdíla role těžná. Měl’s ji viděť! kdež se jenom blyskla, Všecka mládež kolem ní se tiskla, Jak se můž jen dítě k matce touliť. K jejím krokům jal se blankyt houliť. Zdálo se, že mana s nebe kane, A zář Boží nad krajinou plane. 98