97. Toť náš národ! Vrah mu na vaz stoupá!

František Sušil

97.
Toť náš národ! Vrah mu na vaz stoupá!
Toť náš národ! Vrah mu na vaz stoupá!
Čtyrstalet mu strojí hanobu, Čtyrstalet jej klade do hrobu, Jako míčem nezbedně jím šoupá.
V moři muk jej neustále koupá, Bičem tuží jeho porobu; Pronikavou jeho žalobu V skryté hloubi tají tmavá doupa. Nikdo-li meč mocně nevytasí? Nedošly jim ještě útrap časy, Nikdoliž jich pouta nerozlomí? Ó již strojí na ně Bůh své hromy, Šíp jich vrátí na jejich se hávy, A jed šípů vlastní pleť jich stráví. 101