99. V naší vlasti jak ta naše Haná

František Sušil

99.
V naší vlasti jak ta naše Haná
V naší vlasti jak ta naše Haná
Jestiť blaha a jak bohata! Žíto její skví se od zlata, Proso její roste jako panna.
S nebe na ni pořád padá mana; Králi volí jejich hříbata, Mládci slični jsou jak knížata, A těch krásek – nemá jiná strana. A ten duch jich! Ó již mizni trude! Hlodalo se kdys proň srdce chudé; Duch ten zcela povstal v novém hávu. Ó již vzpějte k jejich chvále slávu, Nechať krajem se čest jejich hude, Již z nich na něj blaho splývať bude. 103