101. Což to slyšeť od západu z hrobky,

František Sušil

101.
Což to slyšeť od západu z hrobky,
Což to slyšeť od západu z hrobky,
Odtud, kde stál druhdy Štítný hrad? Zdali soudem Božích věčných rad Dozralý plod padá s času stopky?
Těhotné-li otvorem chce sopky Zadržalý vyjíť ohně hlad? Či to kouzlem divotvorným jat Prodírá se Tóma z hrobné kobky? On to, Štítný! Od svého on skonu Zachovává s vlastí pořád sponu, V hrobě pro ni dýchá jak Jan Páně. Slyš ten vzdychot! Viz ty plačné skráně! Uhnětá ho zloba zlého sejce, Jenž mu vzděl jak zezulka svá vejce. 105