115. Ajhle jak se vrah ten na tě vzteká,

František Sušil

Ajhle jak se vrah ten na tě vzteká, Honí tebe jak zvěř ohaři, Šlapá na tě co zlí Tataři, Zaplavil tě jako burná řeka. Neuznává tebe za člověka, Leda když tě zcela zmaďaří, Počíná si hůř, než barbaři, A tě hněte, až tvé ňádro heká. Schyluje tě jarmo léta drahná, Ráje tvé se mění v poušť a bahna, Schne tvůj život darmo vláhy prahna. Však se zlámou poroby tvé rahna. Křemel z hory vydá jiskru skrytou, Hrady vrahů shoří zhoubou hbitou.

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

91. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zlá příčina (Adolf Heyduk)
  2. Memento mori! (Jaroslav Martinec)
  3. PÍSEŇ VÝSTRAHY (Antonín Sova)
  4. Úkryt. (Adolf Heyduk)
  5. POMNÍK INDIANŮV. (Josef Václav Sládek)
  6. Jsouť srdce velká to, jež bolem světa (Adolf Heyduk)
  7. bouhar (Stanislav Kostka Neumann)
  8. 24. Řeka Morava. (František Sušil)
  9. Sněžák. (Václav Svatopluk Štulc)
  10. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)