131. Nechášli se národe můj opiť

František Sušil

131.
Nechášli se národe můj opiť
Nechášli se národe můj opiť
Opojem té spurné nevěry, Která nyní duchy veškery Kouzelnou chce mocí v síť svou chopiť?
Znají oni divné věci tropiť, Charitkami činí příšery, Na ně vděky, slávu, nádhery K oblouzení dobře vědí kopiť. Víno toto, jenž tobě poskýtajíposkýtají, Nenarostlo v podslunečném kraji, Než to zrálo na pekelném žáru. Nektar to, jímž ctila mistryň čárů Kalypso kdys Ullissovu službu Měníc jemu na dobytek družbu. 135