153. Sličná vdova umdlá davem péčí

František Sušil

153.
Sličná vdova umdlá davem péčí Sličná vdova umdlá davem péčí
Hubeněla v truchlém popele, O smrti již její domnělé Nepřátelé vedli s plesem řeči. Ale nebe jí v té nestateči Obeslalo oprostitele, Přišel rek a mečem uměle Přeťal pouta její mužnou sečí. Pozdvihla se, pouta svoje střásla, Projevila vrodilý svůj vděk, Že i vrahů tlupa nad ní žásla. Kdož ta vdova? Naše řeč. Kdož rek? Jestiť sám to národ český celý; Vrahovy-liž neodvrátí střely? 157

Kniha Zpěvy a hněvy (in Nové básně Františka Sušila, díl 1) (1869)
Autor František Sušil