174. Což jsou mily erotické básně!

František Sušil

174.
Což jsou mily erotické básně!
Což jsou mily erotické básně!
Což v nich vděky čarokrásných děv Přicházejí přemilostně v jev, Duch v nich sní jak v klíně matky krásně.
Vzduchem vlají růžodeché pásně, Vřelej proudí v žílách živá krev, Hrá slast v duši, v mysli hude zpěv, Jiskří zrak, tvář rudne, sladnou dásně. Dásně sladnou, hořekne však život, Ducha zmáhá smrtelný se hlivot, A zle chabnou křídla jeho k letu. Duše plní návalem se křivot, Zapaluje k chlipnosti se vznětu; Věčných světů zbavuje se květu. 178