179.
Chcešli poznať pravzor bohatýrů,
Chcešli poznať pravzor bohatýrů,
S nímž se nemůž měřiť žádný z reků,
Co jich bylo v starém, v novém věku,
Jenž jen v sobě nachází svou míru?
Jmenuj jména Alexandrů, Cýrů,
Kdo kdy k leku, kdo kdy v milém vděku
Veleslávou proslul u člověků,
K němu srovnán v každém spatřiť škýru.
Měl ráz žuly, jak smrt modly kosil,
Jako Atlas celý vesmír nosil,
Jím poušť v role, kopec v pláň se měnil.
Svíží zdroj se ze skal vytemenil,
Padla hráz, tvrz klesla, nemoc zdrávla.
Kdož ten mocník? Nosil jmeno Pavla.
183