Na broskev, pod níž besýdka.
Lidská pravice tě zaštěpila,
Milá broskvičko má, v šťastný den,
Ruka nejvyššího Boha jen,jen
Krásným ovocým tě zbohatila.
81
Blaze tomu, kdož se občerstvuje
Chutným ovocým tvým v letní čas,
Koho k tobě loudí pinky hlas,
Jenž na větvičkách tvých obletuje.
Ale mnohem blaženější sluje,
V chladném stínu tvém kdož posedě
S Bělkou, aneb v tiché besedě,
Zamračenou tvář sy vyjasňuje.
Každý večer v samotě s ní šepce
K jiným, jí jen váže, nechodí,
Nevinné s ní žerty provodí,
Ač y zlobivý svět na to brepce.
Dávej besýdečko páru tomu,tomu
K rozmlouvání bytu milého,
Pokud milování věrné ho
Do božího neuvede domu,
Kdež jej svazkem věčné lásky svíže,svíže
Svatá ruka kněze dobrého,
Přisáhnou sy věrnost srdce ctnostného,
Kráčíc k cýli člověčenství blíže.
Potom, broskvičko, je obohatíš
Sladkým ovocým svým hojněji,
Ročně rodit budeš volněji,
Štědrosti své nikdý neukrátíš.
82
Když y oni v přeblaženém stavu
Zdarné vlasti zplodí ovoce,
Větve rozloží své široce,
Krásným věncem zšlechtí vlast jich hlavu.