Učená Panna.
Vtipný Kestner pěknou dcerku Šlecerovu
V krásných uměních měl zkušovati.
Dobrý otec její, chtě ji Doktorovou
Zpravit, k Kestnerovi přišel s důvěrností
Srdečně ho prose, by se zpytovati
Ráčil dcerky jeho milé,
Coby jen chtělchtěl, v upřímosti,
Nelituje krátké chvíle.
Kestner dobře vedavěda, že se uchýliti
Ženská, byť y byla nejkrásnější,
Starým rodem nejslavnější,
Nemá od určení svého,
Nebem sobě vyznamenaného,
Dceruškám že ne tak učenosti
Marná chvála sluší, domácý jak ctnosti.
Že syn jiné, dcerka jiné vychování
Musý míti bez odporování.
71
Syn se otcem, měšťanem a hospodářem stane,
Dcerka ženou, matkou, hospodynihospodyní, a ne
Professorem; čeled moudře zpravovati
Musý dcerka umět, musý stále pečovati
O dům, o kuchyni, o dobrou a zdravou vářiváři,
Příjemná by byla hospodáři.
V těchto přepotřebných věcech byla
Pěkná Šlecerova dcerka zanedbána.
Moudrý Kestner zkušovat jí maje
Neptá se jí, z kterého byl světa kraje
Přišel Devkalion? odkud přišli Maďarové?
Kteří muži v Ržéksku, máti učenosti
Za starého času kvetli?
Aneb kterým rekům s velkou uctivostí
Ržímští věnce s bobku pletli?
Ne! ne! vedětivěděti to mají Doktorové,
Vycvičení Mudroňové,
On se ptá ji něco pro ní více:
Jak se vaří dobrá kmínovice?